FRANCOUZSKÝ JAZYK

Francouzský jazyk vyučujeme jako nepovinný předmět jednu vyučovací hodinu týdně v osmém ročníku a dvě vyučovací hodiny týdně v ročníku devátém. Tento předmět jsme na naší škole zavedli zejména pro žáky, kteří nemají s cizími jazyky potíže a kteří se chtějí učit nad rámec běžných znalostí.
Předmět je zaměřen především na komunikaci a mluvený projev, kdy se žáci učí rozumět slyšenému textu a reagovat na něj v jazykové úrovni A1. Hodiny probíhají formou spolupráce ve dvojicích nebo ve skupinách. Žáci se tak vzájemně podporují a společně si osvojují nové znalosti a dovednosti. Učebnice ‘Amis et compagnie’ žáky navíc seznamuje komiksovou formou se známým francouzským románem Tři mušketýři a dalšími prvky francouzských reálií.

Ve výuce tohoto předmětu převládají následující vyučovací metody:

vyprávění učitele - proud informací od učitele k žákům; zprostředkovává vědomosti výpravným, citově podbarveným způsobem
vysvětlování (výklad) - učitel zprostředkuje rekonstrukci nebo pochopení nějakého jevu na základě argumentů vycházejících z příslušných zákonitostí; žáci jsou vedeni k pochopení a osvojení si jádra sdělení, podstaty jevu nebo funkce předmětu
rozhovor - verbální komunikace v podobě otázek a odpovědí dvou nebo více osob (obyčejně učitele a žáků); výukový rozhovor je prostředkem k aktivizaci žáků, protože je povzbuzuje k pozornosti a ke spolupráci, žák se při něm může učit rozhodovat, argumentovat a obhajovat své názory
předvádění (demonstrace) – zprostředkovává žákovi prostřednictvím smyslových receptorů vjemy a prožitky, pozorování – záměrné, zacílené a soustavné vnímání
práce s obrazem - např. kresba na tabuli, tradiční nástěnný obraz, učebnicová ilustrace, obraz vytvořený počítačovou grafikou, mapa atd.; patří sem jak realistická zobrazení, tak schémata, grafy, piktogramy, symboly, pojmové mapy
napodobování (imitování) - přebírání určitých způsobů chování od jiných lidí, bezprostředně nebo zprostředkovaně (z internetu, TV, četby apod.); může jít o napodobování bezděčné nebo záměrné
produkční metody - postupy, úkony a operace, při nichž vzniká nějaký registrovatelný výstup, produkt, výkon
situační metody - řešení problému vycházejícího z reálné události
didaktické hry - hra je pro žáky silným motivačním stimulem, což umožňuje zmobilizovat jejich kognitivní potenciál, zejména při soutěživých hrách; hra má své místo ve všech vyučovacích předmětech
naslouchání - vyžaduje využití všech smyslů posluchače; učitel věnuje svoji pozornost také pozorováním verbálních i neverbálních podnětů žáka (např. spojení myšlenek, posuny či mezery v konverzaci, úvodní a závěrečné poznámky, skryté významy)
odrážení - je téměř doslovné opakování toho, co řekla jiná osoba; tak se učitel ujistí, zda slyšel žáka správně, a současně ujistí žáka, že učitel obdržel jeho výpověď
hledání příkladů - pro žáky jednodušší uvést příklad nebo ilustraci pro vyjádření abstraktního pojmu nebo myšlenky
rozhovor - verbální komunikace v podobě otázek a odpovědí dvou nebo více osob (obyčejně učitele a žáků); výukový rozhovor je prostředkem k aktivizaci žáků, protože je povzbuzuje k pozornosti a ke spolupráci, žák se při něm může učit rozhodovat, argumentovat a obhajovat své názory
sokratovská metoda - v podstatě si žák pomocí vhodných učitelem daných otázek vybavuje dřívější vědomosti a na základě jejich nových kombinací dochází k dalším poznatkům; zdůrazňuje se logičnost, jasnost, jednoduchost a přesnost ve formulaci, jazyková správnost
práce s učebnicí, knihou - zvyšuje žákovu učební aktivitu
práce s textem - metoda založená na zpracování textových informací, jejichž využití směřuje k osvojení nových poznatků, k jejich rozšíření, prohloubení a upevnění

Ve výuce tohoto předmětu převládají následující organizační formy výuky:

- hromadná, párová